Co nabízíme
III. Jak postupovat
Pokud se oprávněný z exekučního titulu rozhodne pro exekuci, může podat návrh na nařízení exekuce buď k okresnímu soudu (místně příslušnému podle bydliště/sídla povinného), tak ke konkrétnímu exekutorovi, kterého si oprávněný sám zvolí.
-
Návrh podaný exekutorovi musí obsahovat:
- označení exekutora včetně sídla
- označení oprávněného a povinného (jméno a bydliště, resp. obchodní jméno, sídlo a IČ)
- exekuční titul - přesné označení
- povinnost, která má být exekucí vymožena a údaj, zda a v jakém rozsahu byla již povinným splněna
- důkazy, kterých se oprávněný dovolává
- datum a podpis oprávněného
K návrhu na nařízení exekuce je třeba přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (s výjimkou návrhu k soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně) nebo stejnopis notářského zápisu nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti.
V návrhu na nařízení exekuce by měly být uvedeny i další skutečnosti, které usnadní provedení exekuce (např. údaje o majetku povinného, má-li být exekucí postižen, jeho plátci mzdy atd.), pokud tyto údaje oprávněný zná. K návrhu na nařízení exekuce je vhodné připojit kromě exekučního titulu i další listiny, které svědčí o skutečnostech významných pro provedení exekuce, zejména o majetku povinného, má-li být exekucí postižen (výpisy z katastru nemovitostí, střediska cenných papírů). Přešlo-li právo přiznané exekučním titulem nebo naopak povinnost tímto titulem uložená na jinou osobu (postoupení pohledávky, dědictví, převzetí závazku apod.), je třeba doložit tuto skutečnost listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem.
Na rozdíl od dosavadní úpravy výkonu rozhodnutí vykonávané soudem oprávněný nemusí v návrhu určovat, jakým způsobem má být exekuce provedena (nemusí označovat majetek povinného, který má být exekucí postižen).
Při podání návrhu na nařízení exekuce oprávněný neplatí soudní poplatek na rozdíl od návrhu na výkon rozhodnutí.
Soud je povinen nařídit exekuci do 15ti dnů od podání úplného návrhu. Exekutor, kterému byl podán návrh, do 15 dnů požádá soud o udělení pověření k provedení exekuce, soud pověření udělí a nařídí exekuci opět do 15 dnů. Usnesení soudu o nařízení exekuce se povinnému doručí až po doručení oprávněnému a exekutorovi. Od doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem.
Po doručení usnesení o nařízení exekutor posoudí a určí, jakým způsobem (zejména vůči jakému majetku) bude exekuce provedena a vydá o tom exekuční příkaz, vůči kterému není přípustný opravný prostředek. S majetkem postiženým exekucí nesmí povinný nakládat. Po právní moci usnesení o nařízení exekuce exekutor tuto exekuci provede.
Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má být exekuce provedena. Může též předvolat povinného a vyzvat ho, aby svou povinnost dobrovolně splnil nebo aby podal prohlášení o svém majetku, případně může navrhnout, aby povinného k prohlášení o majetku předvolal soud.
Náklady exekuce, mezi něž patří zejména odměna exekutora, náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností, hradí povinný. V případě, že exekuce je zastavena na návrh oprávněného, může soud rozhodnout o tom, že náklady exekuce hradí oprávněný. Výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů atd. upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb.